Divergent | 10

20. srpna 2015 v 6:00 |  Divergent

KATELYN

"Jsi snad hluchá škrobe?" uslyším známý nepříjemný hlas a otevřu oči. Eric stojí nad holkou ze odevzdanosti. Všechno mě bolí a nejradši bych si prostě lehla a na všechno zapomněla. "Máte pět minut na to abyste se převlékli a sešli se s námi u kolejí," ale nemůžu. "Čeká vás další exkurze." Než odejde na chvíli se podívá na mě. Ovšem já mu věnuju jenom unavený a nenáladový pohled.

"To budeme po něčem střílet?" zeptá se holka stojící vedle holky z odevzdanosti. Myslím že se jmenuje Christina. Až teď si všimnu že stojíme před hromadou zbraní. Vedle ní je krabice na které je napsáno PAINTBALLOVÉ KULIČKY. Nikdy jsem o tom neslyšela.
"Rozeberte si pušky!" zařve Eric. Všichni se nahrnou ke zbraním a začnou si je rozebírat. nějakým způsobem se k hromadě dostanu též a rychle jednu z posledních popadnu. Prohlédnu si jí a pověsím přes rameno. "Kolik máme času?" zeptá se Eric čtyřky. "Bude tady za každou chvíli. Jak dlouho ti ještě bude trvat než si to zapamatuješ?"
"Proč bych se namáhal když mám tebe?" Namítne Eric a strčí čtyřku do ramene. Za chvíli už kolem nás projede vlak. Když všichni do jednoho nastoupíme Čtyřka se ujme slova. "Rozdělíme se do dvou týmů a zahrajeme si vlajkovou. Týmy budou rovnoměrně namíchané z nováčků, kteří se u nás narodili, a z přeběhlíků. Jeden tým vyrazí napřed a ukryje někde svou vlajku. Pak provede to samé i druhý skupina." Vlak s námi trhne a čtyřka se chytí okraje vstupního prostoru. "Je to naše tradice, proto doufám, že budete hru brát vážně."
"Co dostaneme, když vyhrajeme?" vykřikne někdo. "To zní jako dotaz od někoho, kdo nemá v neohroženosti co dělat," namítne Čtyřka. "Dostanete svoje vítězství, co jiného."
"Kapitány budeme dělat já a Čtyřka." pokračuje Eric a podívá se na Čtyřku. "Co si nejdřív rozdělit přeběhlíky?" Nějak jsem tušila, že Eric navrhne něco podobného. Možná začínám chápat, jak ten... člověk myslí.
"Začni." řekne Čtyřka a Eric pokrčí rameny. "Edward." Čtyřka se opře o zárubeň a přejede nás pohledem. "Chci škroba." Opravdu? Je si jistý? Nikdy jsem neměla ve zvyku lidi podceňovat, ale... ona není ta kterou si měl vybrat. "Chceš si tím něco dokázat?" řekne Eric s úšklebkem. "Nebo si vybíráš slabochy záměrně, abys to pak měl na koho svádět, až prohraješ?" Čtyřka pokrčí rameny. "Tak nějak." Blbec. Všichni jsou to blbci. A Eric je ten největší.
Už zase, připadám mi, že začínám myslet jako neohrožená. Pořád ale nevím, jestli je to dobře nebo špatně. "Jsi na řadě." vybídne Čtyřka Erica.
"Peter."
"Christina." Takže jsem měla pravdu, jmenuje se Christina.
"Molly."
"Will."
"Al."
"Drew."
"Katelyn." co? Nechápavě se podívám na Erica, který nadzvedne obočí. "Jsi hluchá?" řekne nevrle. Postavím se a dojdu k ostatním. Nečekala jsem, že by si mě Eric vybral. Určitě plánuje mě použít jako lidský štít. Nebo něco horšího, co já vím.
"Stencee." se Stencee si vyměníme nechápavý pohled. "A Elizabeth."
Eric pokrčí rameny. "Takže zbývá jenom Myra, takže půjde za mnou."
"A teď naši."
Eric si samozřejmě do týmu vybral Lucy. Pořád nechápu odkud se znají, ale možná to ani chápat nechci. Hlavní věc, která mě zajímá je, proč si mě Eric vybral do týmu.

"Nečekala jsem, že budeme ve stejné skupině," řekne Lucy. "Řekni mi, v čem si tak dobrá?" pokrčím rameny. "Nevím. Sama netuším, co tady dělám." Podívám se na Erica který se spokojeně šklebí. Asi je hodně přesvědčený o tom, že vyhrajeme. Dojdu k němu a stoupnu si vedle něj. "Ehm... mám otázku." Eric se přestane šklebit a naštvaně se na mě podívá. "Co?"
"No, proč jste si mě vybral do týmu? Vždyť téměř neudělám ani pět kliků." Eric si mě zkoumavým pohledem přeměří a pak přikývne. "Jo, to jde vidět." zamračím se a Eric si sundá zbraň z ramene. "Sleduj." dá do ní pár Paintballových kuliček a opře si ji o rameno. Ve chvíli vystřelí a trefí nejvyšší strom, který jde od naší pozice vidět.
"Teď ty." řekne, přehodí si zbraň přes rameno a založí si ruce. Sundám si svojí zbraň, nabiju ji a namířím tam, kde Eric vystřelil. Hluboce se nadechnu a vystřelím. Ačkoliv jsem byla z mírumilovnosti, se zbraněmi mi to šlo. Trefila jsem se přesně tam kde předtím Eric. Otočila jsem se a všimla si, že se Eric znovu šklebí. "Tak vidíš." řekne, otočí se odejde o pár metrů dál.
Nechtělo se mi to přiznávat, ale měl pravdu. Neřekl to sice přímo, ale chtěl tím naznačit, že umím střílet. Povzdychnu si a všimnu si, že se na mě dívá Peter. Vypadal, že mě za chvíli zabije. Raději jsem ho ignorovala a odešla zpátky za Lucy.

ELIZABETH

Hraji to poprvé a myslím, že to bude moje oblíbená hra. Jsem tak ráda, že nejsem v týmu Erica, ale abych řekla pravdu Čtyřka se mi taky nezamlouvá. Škoda, že není více týmů. Ale to by potom bylo hodně složité. Alespoň tu jsou mí přátelé.
Pro mě cizí dívka, položí Čtyřkovi ruku na rameno. Někdy mi připadá, že májí společně s Ericem svůj harém.
"Když tvůj tým onehdy vyhrál, kam jste dávali vlajku?"
"Kvůli čemu bychom tady byli, kdybych ti to teď řekl, Marlene?"
"No tak, Čtyřko," zakňourá dívka. Alespoň jsem zjistila, že se jmenuje Marlene. Koketně se na něj usměje a Čtyřka setřese její ruku ze své paže. Harém se bortí.
"Přístavní hráz. Můj brácha byl ve vítězným týmu. Schovali vlajku na kolotoč," zvolá další z domácích. "Tak tam pojďme," navrhne Will.
Když se otočím všimnu si postavy vzadu. Stencee. To je ta, která panikařila při svém prvním zápase. Jde úplně sama. Zpomaluju dokud úplně nezastavím a čekám, až ke mně Stencee dojde.
"Co se děje?" zeptám se.
"Nic." odpoví. Tím by mohla naše konverzace skončit, ale Stencee se dívá dost sklesle.
"A proto jdeš vzadu úplně sama a pomalu jako šnek?" usměju se, je ale něco málo po půlnoci a tma jako v pekle, takže si nejsem úplně jistá, jestli můj úsměv zaznamenala.
"Ne. Katelyn s Lucy jsou ve skupině s Ericem a nikoho tady moc neznám. Ještě Christinu. ale s ní jsem od dne volby nemluvila."
"Aha," odmlčím se. "A nechceš to napravit? Seznámit se pořádně s mími přátely?" navrhnu.
"Mohla bych?" v očích se ji zablyští jiskra radosti. "V Upřímnosti mi nedělalo potíže seznamování, ale tady... je to jiné," vzdychne.
"Naprosto tě chápu. Elizabeth," podám ji ruku. "Stencee." "Hlavně musíš bojovat! Vím, já to nedělám, ale ty bys měla postoupit dál! Nesmíš být taková jako při tvém první zápasu." "Ano. Já vím. Děkuju." "Poběž, musíme je dohnat!" zakřičím radostným hlasem. "Tak teda jo!"
"O co, že do tohohle bahniska neskočíš," vyzve Christina Willa.
"Až po tobě."
"Hej! Wille tohle je Stencee," zakřičím když jsme blízko nich.
"Jsi si jistá, že je tohle správný čas na seznamování?" usměje se Christina.
"Ne... ale moc lidí tu nezná a její kamarádky jsou v druhém týmu."
"Fajn, těší mě," řekne Will.
"Mě taky," odpoví Stencee.
Všimnu jsi, že jsme došli k velkému kolu. "Co je to zač?" zvednu obočí.
"Kde jste byly, když jsme to říkali?"
"Vzadu." Zřekneme se se Stencee.
"Na tomhle se lidi dřív vozili pro zábavu. Jmenuje se to ruský kolo," oznámí nám Will. "Aha..." Čtyřka vytáhne z kapsy vlajku. "Za deset minut si svou základnu určí i druhý tým. Navrhuju abyste ten čas využili k naplánování strategie. Tady nejsme v Sečtělosti, ale to neznamená, že se při výcviku nezaměřujeme na duševní průpravu. Vlastně je to asi jeho nejpodstatnější část," zadá nám úkol. Will si vezme od Čtyřky vlajku.
"Část lidí by měla zůstat tady a bránit vlajku, část by se měla vydat do terénu a zjistit, kde má nepřítel základnu," ujme se slova Will.
"Vážně? Myslíš?" Marlene vyškubne Willovi vlajku z ruky. "A kdo říká, že si chcem nechat velet od přeběhlíka?"
"Někdo se velení ujmout musí," namítne Will.
"Možná bysme měli zvolit defenzivnější strategii. Počkat, až za náma sami přijdou, a pak je zneškodnit," navrhuje Christina.
"To mohlo napadnout jenom ženskou," ušklíbne se Uriah, "Navrhuju, abysme šli všichni do útoku. Schováme vlajku tak, že ji nebudou mít šanci najít."
Jeden druhého překřikuje a mě to přestane bavit. Mám chuť něco navrhnout, ale nemůžu se soustředit. Škoda jen, že nemám tak zvučný hlas, abych je přeřvala.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama