Červen 2015

Divergent | 3

30. června 2015 v 20:18 | Sτεncεε |  Divergent
Ahoj, tehle díl měl vyjít až ve čtvrtek stejně jako další části (mám je už v naplánovaných do Října a trochu mě to děsí a těší zároveň, protože tak se o ten blog nemusím starat a každý čtvrtek výjde jeden díl :D To je chytré, že? :D) V dnešním díle se seznámíme s Lucy a Elizabeth. :) (Pod textem najdete odkaz na předchozí díly :)) Prosím, po přečtení napište váš názor /ať už špatný či dobrý/ do komentářů. Děkujeme :)


LUCY (Kaucus)


Nevím, čím mě takhle trestá, ale nechat mě jít až poslední abych dávala pozor na bažanty? To je vopruz! "To nemůžeš Maxi!" řeknu naštvaně a podívám se na dalšího nováčka skočit dolů. "Můžu. Navíc ti to jen prospěje. Začínáš si o sobě až moc myslet a někdo ti ten hřebínek shodit musí." obrátím oči v sloup a podívám se na zbylé nováčky. Mezi nimi stojí ta mírumilovná. Katelyn? jo tak se jmenuje. Vypadá nervózně.
"Můžu si alespoň udělat přátelé?" Max se na mě nevěřícně podívá. "Ty a přátelé? to jsou dvě věci které nejdou dohromady." ironicky se zasměju a vyjdu směrem ke Katelyn. Max má pravdu, nikdy jsem neměla o přátelé zájem. Vždycky jsem měla jen jednoho, ale ten byl pro mě spíš jako starší bratr. Ovšem, tahle mírumilovná holka mi přijde sympatická. Nevím proč, možná tak působí na všechny. "Hej, Kate." podívá se na mě a nervózně se usměje.
"Ahoj." řekne a já se zasměju. "Nečekala jsem že to fakt dáš. Sice ten škrob byl první, ale stejně si myslím, že si o sobě moc myslí." Nechápu co se nám snaží dokázat. Že není škrob? Cha! Na to jsem zvědavá. "Každopádně bys měla skočit. Čím dřív tím líp." Kate sebou trhne. Nevypadá, že by se jí do toho nějak chtělo. "Já... to nezvládnu." řekne a podívá se k zemi. "Blbost." řeknu a popadnu jí za ruku. Vytřeštěně se na mě podívá. "P-počkej!"
"Není to tak strašný jak to vypadá!" řeknu a dotáhnu jí až na římsu. S vytřeštěnými oči se podívá dolů. "To ne..." podívám se na Maxe který mě s údivem sleduje. "To ano." řeknu a šťouchnu do ní. "LUCY!" zavřeští a já jí zamávám. "Tak přátelé říkáš?" řekne Max stojící vedle mě. Podívám se na něj a pokrčím rameny.

Všichni poslušně následujeme Lauren a Čtyřku směrem do Jámy. "Katelyn, ty jsi skočila a to je úspěch!" řekne nějaká holka z upřímnosti vedle Kate. "Já... neskočila tak docela." řekne a podívá se na mě. Rychle odvrátím pohled a doběhnu na místo vedle čtyřky. "Není to ale smutné, že někdo jako ty má na starost nováčky?" řeknu a Čtyřka se na mě podívá koutkem oka.
"Nemám je na starost, dělám jim průvodce." pokrčím rameny. "Stejně je to vopruz." Čtyřka ignorujíc mojí otázku se společně s Lauren postaví před nováčky. "Tady se rozdělíme," prohlásí Lauren. "Zdejší odkojenci půjdou semnou. Předpokládám, že vám průvodce dělat nemusím." s úšklebkem se podívám na Čtyřku který mě stále ignoruje.
Lauren se podívá na mě a na zbytek odkojenců, usměje se a pokývne. Všichni se oddělíme od skupiny a následujeme ji. Tohle bude ještě zajímavé. Už se těším na výcvik.

ELIZABETH (Stencee)


Seskok je zamnou. Věděla jsem, že to bude náročné, ale že až takhle? Stojím asi dva metry od ostatních a nikdo si mě nevšímá... a to je dobře.
"Většinu času pracuju v dozorně, ale následujících několik týdnů vám budu dělat instruktora. Moje jméno je Čtyřka."
"Čtyřka?" zeptá se dívka v černobílém oblečení. "Jako to číslo?"
"Jo," odpoví Čtyřka. "Nějaký problém?"
"Ne."
"Výborně. Za okamžik vejdeme do Jámy. Přijde čas, kdy si ji zamilujete i vy. Je to -"
Dívka se zachechtá. "Jáma? Vážně chytrý jméno."
Čtyřka se k ní nebezpečně nakloní a upřeně se na ni dívá. "A ty se jmenuješ jak?" zeptá se klidně. "Christina," vypískne, je na ni vidět, že má strach. "Poslyš, Christino. Kdybych se v životě hodlal obklopit užvaněnejma chytrákama, zakotvil bych tam u vás," sykne Čtyřka. "Tohle je první lekce: nauč se držet zobák. Je to srozumitelný?" Christina opatrně přikývne.
Měla bych se seznámit s někým novým. Will si mě nevšímá, nebo si ani nevšiml, že jsem přestoupila taky. Vcházíme do Jámy. Nedivím se tomu názvu. Je to vážně obrovský prostor. "A teď zamnou," promluví znovu Čtyřka. "Ukážu vám propast." Všichni se dáme do chůze.
Při pohledu na propast se mi zatočí hlava. "Fíha," vydechnu. Dole teče voda, je to skoro nemožné. "Propast nás varuje, že mezi odvahou a pošetilostí je tenká dělící čára!" zařve Čtyřka, aby nás varoval. "Troufalý skok z týhle římsy je vykoupen smrtí. Už se to stalo a stane se to znovu. Varoval jsem vás."

Will si mě všimnul a pozval mě, abych si přisedla vedle něj ke stolu. Je tu spousta jídla. Za chvíli se naproti nás posadí Christina a holka z Odevzdanosti, myslím, že jsem zaslechla její jméno - Tris. Vedle ní sedí Čtyřka a šťouchne ji loktem. "To je hovězí. Tohle si dej na to," podá ji mističku s červenou omáčkou. "Tys nikdy neměla hamburger?" zeptá se ji Christina a já se přistihnu, že se šklebím. "Ne. Takhle se tomu říká?" "Škrobáci se stravují nezáživně. Jakákoli výstřednost se pokládá za požitek, který není k životu nutný." Čtyřka si všimne toho, jak se tvářím a zamračí se na mě. Můj úšklebek okamžitě padá. "Nedivím se, žes odtamtud zdrhla." "Jak říkáš, bylo to kvůli jídlu." Čtyřkovi zacukají koutky úst. Takže není jen vážný. Myslím, že umí být i milý.


Slovensko vs. Česko

28. června 2015 v 13:14 | Sτεncεε |  Téma týdne
Tohle téma někdo řeší? Srovnává Slováky s Čechy? Vážně? Fíha. Oba dva národy mají něco společného, svým způsobem jsme stejní, ale zároveň odlišní a všichni máme něco do sebe. Patřím k lidem, kterým Slovenština, Slováci a celkově Slovensko nedělá problém a mám je ráda. Snad proto, že je mám v rodině? Že to od místa, kde bydlím nemám do Slovenska daleko (a byla jsem tam jen jednou na svatbě mého bráchy? :D) ? Ne. Dokonce mám u některých filmů raději sloveský dabing než český. To nebyl dobrý příklad... Ale prostě z mého pohledu ani žádnou jazykovou bariéru necítím. Slovensky rozumím a myslím, že se i domluvím. (Ale český přízvuk nezapřu, takže to zkoušet nebudu.)

A z jakého důvodu by Slováci nemohli být autoři svého blogu na blog.cz? Neměl by se ten člověk co to navrhl možná i trohu stydět? Vždyť jsme jistého času byli jeden národ.



Pink Cadillac | Design

27. června 2015 v 20:08 | Sτεncεε |  Past Layouts
(Profesionální rozmazávání :D)

Ahoj Všem :D Konečně jsou prázdniny! :D Tedaa... omlouvám se těm, kteří končí až v úterý. :D (Nechtěla bych :DD) Ne, vážně, promiňte. Stencee má dobrou náladu, tak toho musela využít. Dneska jsem dostala úplně strašnou chuť na blogování. (Snad mi to dlouho vydrží... :D) Takže asi přednastavím pár článků. Představte si, s čím jsem přišla. Zavedu si pravidelné články. :D Proboha :D Asi bych měla přestat blbnout...^^ V neděli téma týdne. V úterý by vycházeli nějaké normální články, popřípadně nevycházeli, to už záleží jestli budu mít o čem psát. Hehe. A ve čtvrtek bych vydávala povídky, momentálně Divergenci s Kaucus, máme toho opravdu hooodně předepsaného :D Takhle by to fungovalo jen o prázdninách, nevím jak by to bylo na začátku školy. :D

Teď k designu, proč tam je to růžové auto? :D Protože, eh. No...^^ Má to dlouhou historii, vlastně nemá. :D Vezmu to asi od začátku, v úterý jsme byli se třídou na školním výletě v MiniUni Ostrava a potom na výstavě aut. :D A na Výstavě aut byl takový jakoby 'obchůdek'? :D Dali se tam koupit SPZ ... a byla tam jedna s Elvisem Presley. Já jsem si hned vzpomněla na svou mamku, protože ho prostě kdysi poslouchala. :D Takže jsem ji koupila. Nečekané, co? :D A nechala jsem se vyfotit u jednoho růžového auto, protože bylo hrozně roztomilé. :3 Když jsem přišla domů mamka mi řekla, že to růžové auto je Růžový Cadillac, kterého schodou náhod měl Elvis. :D Takže proto? :D

Proč mám pocit, že dneska píšu jak opilá? :D Samí smajlíci a divný slovosled. :D Snad Vám to nevadí, je to asi tím, že máám radost z toho dlouhého volna přede mnou. :D

(← Já s tím autem a Elvis Presley s tím autem + ta SPZ :D → Kaucus U miniatury eiffelovy věže v MiniUni Ostrava)
(Klikni na fotku pro zvětšení :D)

Ou.

8. června 2015 v 20:59 | Sτεncεε
Vážně už je to tak dlouho od posledního článku? Nechápu to. :D Asi by bylo na místě, abych místo stálého omlouvání a vlastně i vymlouvání tento blog ukončila. Já ale pojedu dál! Takže se znova po xkráté omlouvám.
Myslím, že tento blog již svou éru zažil a nyní se řadí do takových těch starších nezajímavých. :D Vím, že to tu už neoživím, ale proč to vzdávat? :D
Nemám co říkat, když jsem v sedmé třídě, ale já tu školu nezvládám. Je konec roku, poslední tři týdny a já už nejsem schopná nič. Vůbec. A teď bych měla jít spát, protože ráno vstávám ve čtyři, abych se učila matiku. A víte vy co? Asi se na to vykašlu... Možná... Nejspíš ne. Držte mi palce prosím ať si to nezkazím. :D A jak jste na tom vy?